Тож вглибмося, шановні читачі, в цей чесний чеський погляд на українців. Створювалась енциклопедія ще в період Австро-Угорщини, продовжилась в період чехословацької державності, проте і досі не застарів її погляд на русинів як складову частину українського народу. Авторів не можна запідозрити в тенденційності чи упередженості. Таж створювали вони її ще задовго до того часу, як настала „сталінська насильна українізація русинів". З метою заощадження місця увазі читачів пропонуємо лише частину даної енциклопедичної статті без жодних змін і правок.
Poltavská oblast................... 2,794.756 duší
Takový jest počet obyvatelstva maloruských gubernií v Rusku. Rozumí se, že v tomto počtu jest zahrnuto i pohyblivé obyvatelstvo, jmenovitě městské, ale uvážíme-li,že M. žijí ještě v jiných guberniích, někde značným počtem, jehož však z nedostatku veškerých zpráv nelze stanoviti, jako na př. v gub. siedlecké, lublinské, grodenské (tak řečená „Cholmská Ruś"), kurské, voroněžské, doněcké a bessarabské, nabudeme přesvědčení, že sčítáním udaný počet M-sů není přehnán, nýbrž spíše stlačen, Přesného čísla však není.
Halič .................................. 2,835.674 duší
Ani tento počet není přesný, neboť mnozí M. přiznávají se v Haliči k národnosti polské, v Bukovině k rumunské. Na základě přirovnání úředních dat s daty schematismů vydávaných rus. konsistořemi v Haliči jest v Rakousku 3,133.283 M-sů.
Uhry
Dle schematismův obou uhersko-ruských diécésí (mukačovské a prjašivské) je v nich Rusinů 488.889 duší. Z přirovnání úředních dat s církevními připadá na Rusíny 537.962 duší. Kdo zná uhersko-ruské poměry, kdo ví, jak tamní Rusíny počítají brzo k Maďarům, brzo ke Slovákům, kdo nahlédne konečně do nejstarších statistických sborníků a přesvědčí se, že počet Rusinů v Uhrách téměř nevzrůstá, nebude zajisté pokládati poslední číslici za přehnanou.
M-sů jest tedy dle úředních zpráv:
Uvážíme-li dodatečně, že není zde uveden Dočet M-sů ve Spoj. Obcích sev.-amer. (kol. 100.000), v Kanadě (kol. 20.000), Brazílii (kol. 30.000), Sibiři, Turkistáně, Korei, usoudíme, že počet všech M-sů přesahuje daleko 30,000.000 duší a že počtem vyrovnávají se druhým národům slovanským, třeba že výjimečné poměry, v jakých žijí, nedopřály jim dosud,v kultuře postaviti se jim po bok. Národopisné hranice. Území osazené kompaktně M-sy, jest značně rozsáhlé. Prostírá se v jižní části vých. Evropy a zabírá prostor kol. 820.000 km2; jest tedy větší Rakousko-Uherského mocnářství. V délce táhne se od Popradu až za Volhu (kol. 180 km), v šíři od Mglina po Perekop (kol. 80 km). Národopisná hranice, jež odděluje M-sy od sousedních národů, jest velmi neurčitá a nesnadno ji zjistiti; na nejednom místě M. jsou tak pomíšeni se sousedy, že nelze říci, kde přestávají jedni a začínají druzi. Nejdále na západ žijí M. v Karpatech za Popradem ve vsích: Białawoda, Czarnawoda, Szlachtowa a Jaworki. Odtud udávají hranice na východ městečka Grybów, Gorlice, Zmigród, Dukla a Rymanów; všecka tato městečka na předhorí jsou polská, kdeždo vesnice v horách jsou maloruské. Od Rymanowa M. žijí již na předhorí, a to po obou březích Sánu až za Przemysl; v rovině dělí San M-sy od Poláků (Mazuru). V Rusku hranice mezi M-sy a Poláky dotýká se míst: Bělgoraj, Zamoście, Krasnostaw, Lubartów,Luków, Siedlce až po Nur na Bugu. Odtud postopuje hranice poněkud proti Bugu do Drohičina, ale brzo opouští Bug, u Bělsku obrací k hoření Narvě, kde M. již stýkají se s Bělorusy. Od zřídel Narvy postupuje hranice mezi M-sy a Bělorusy podél Pružan na ř. Jasioldu a dále na ř. Pripet Od ústi Pripeti jde Dněstremaž k ústi Sože a dále podél hranice černigovské gub. více méně na Novozybkov, Suraž a Mglin. Hranice zatáčí se odtud na jih přes Počep, Pogar, Seredinu Bugu, zabočujíc náhle na západ, vylučuje putivelský okruh pro Velkorusy, ale od Konotopu obrací se opět na východ, přidržuje se Bělopole, Sudže, Miropole, Bělgorodu a Oskolu. Kol Valujek vylučuje mnoho velkoruských míst a přes Birjuči, Ostrogožsk dostihuje Donu. Za Donem není již mnoho celkového maloruského území, nýbrž pouze veliké osady mezi jinými národy. Maloruské území jest tam za Pavlovském, Kalačem až do Novochoperska, kdežto veliké osady mezi jinými národy, nejvíce mezi Velkorusy, pod ř. Tersou, Medvědicí, Volhou. Levý břeh Volhy od ústí ř. Malého Irtyše jest obydlen nejvíce M-sy. Zabočila-li hranice u Pavlovská na východ od Donu, tedy od Novochoperska, zatáčí se náhle na jih, překročuje Don na vých. od Bogučaru, dotýká se vrchního toku ř. Kalitvy a jejích přítoků, stáčí se na západ a dostupuje k Donci před Slavjanoserbskem, jde podél Donce, opouští jej při ústí ř. Luganky a obrací se přímo na jih k ústí Donu. U Rostova přechází na druhý břeh Donu, a zde v pokavkázském kraji se ztráci, neboť M. a Velkorusové jsou zde tak pomíšeni, že žijí vedle sebe téměř v každé vsi. Ale přece převládají Velkorusové pod hoření Kubáni, Těrekem, Kumou a Kalausem, kdežto M. žijí pod dolní Kubaní a Její a v přístavu Novorossijsku dosahují Černého moře. Dále jde hranice mořem Černým, Azovským a Shnilým a přes Perekop přechází znova na Černé moře k ústí Dněstru. Nad Dněstrem obyvatelstvo jest velmi pomíšeno. Po obou březích limanu dněsterského jsou maloruské obce, ale výše na řece M. jsou pomíšeni s Rumuny, a to po obou březích tak, že u Bender a Dubosar převládají Rumuni, u Sorok a Atak M. U Ušice a Chotinu žijí již M. sami po obou březích Dněstru, kdežto jednotlivých maloruských obcí rozptýleno jest veliké množství po celé Bessarabii. U Novoselice pokračuje hranice opět na půdu rakouskou, do Bukoviny. Tam zabírají M. severní a záp. část. Přes Kirlibabu přechází hranice do Uher. Nad ř. Visovou sousedí M. ještě s Rumuny, kdežto nad Tisou stýkají se s Maďary. Hranice mezi M-sy a Maďary postupuje od Husztu za Munkáč na Užhorod (Ungvár) k Ujhelu. Za Ujhelem u Košíc a Prešova M. sousedí již se Slováky, a hranice postupuje nejvíce po ř. Teplé až do toho místa za Popradem, kde leží ves Szlachtowwa. [...]